Kilimandžáro je horský masiv nacházející se v Tanzanii téměř na rovníku poblíž města Moshi při hranici s Keňou. Skládá se ze tří dnes už nečinných vulkánů – Shira, Mawenzi a Kibo. Na vulkánu Kibo se ve výšce 5895 m n. m nachází nejvyšší bod Tanzanie a zároveň celého Afrického kontinentu – vrchol Uhuru (česky vrchol svobody).
Hora Kilimandžáro je od roku 1973 součástí Národního parku Kilimandžáro. V roce 1987 byla zdejší krajina prohlášena světovým dědictvím UNESCO.
Další jména pro tuto horu jsou: Uhuru, Kilima Dscharo, Oldoinyo Oibor (v masajštině Bílá hora), a Kilima Njaro (svahilsky Svítící hora). V letech 1902 až 1964 během německé kolonizace Tanzánie byla také nazývána Kaiser-Wilhelm-Spitze či Wilhelmskuppe (štít či vrch císaře Viléma).
Poblíž se nachází mezinárodní letiště Kilimanjaro International Airport (KIA, JRO).
Geologie
Kilimandžáro leží ve Velké příkopové propadlině, což je zlom táhnoucí se Afrikou v délce asi 5000 km. Před půl milionem let zde probíhala intenzivní sopečná činnost, jejímž důsledkem byl mimo jiné vznik masivu Kilimandžára.
Historie výstupů na Kilimandžáro
V roce 1848 dorazil křesťanský misionář J. Rebmann ke Kilimandžáru a na jejích vrcholu zahlédl „něco pozoruhodně bílého“. Londýnští zeměpisci ale dlouho odmítali uvěřit, že je to sníh, co Rebmann na vrcholu hory spatřil. V každém případě to ale vyvolalo v Evropě touhu po zdolání vrcholu Kilimandžára.
V roce 1861 podnikl první pokus o zdolání hory německý průzkumník a cestovatel Karl Klaus von der Decken a anglický geolog Richard Thornton. Velmi brzy je ale zastavilo špatné počasí. Von der Decken se následujícího roku do Tanzanie vrátil, tentokrát v doprovodu německého cestovatele Otto Kerstena. Společně vystoupili až do výšky víc jak 4 000 metrů, ale poté byli nuceni se znovu vzdát z důvodu velmi nepříznivého počasí. Otto Kersten ve svých pamětech zmiňuje také neochotné nosiče.
Vrchol Kilimandžára byl poprvé zdolán armádním zvědem z kmene Marangu jménem Johannes Kinyala Lauwo (1871–1996), který vylezl na horu devětkrát. Lauwo byl také průvodcem prvních „oficiálních“ pokořitelů hory Němce Hanse Meyera a Rakušana Ludwiga Purtschellera 6. října 1889.
Klima v různých výškách
Na svazích Kilimandžára se nachází několik klimatických pásem s jim příslušnou vegetací.
- 1400–1800 m n. m. – kultivovaná krajina, v níž se díky vysokým srážkám a vulkanické půdě dobře daří zemědělským plodinám.
- 1800–2900 m n. m. – v tomto pásmu následuje divoký horský deštný prales s velmi vysokými srážkami.
- 2900–3300 m n. m. – v těchto výškách se nalézá pásmo vřesovišť. Ve spodní části pásma převažuje nevlídné počasí s mlhami a dešťovými či kroupovými přeháňkami.
- 3300–4000 m n. m. – zde je již chladnější a jasnější počasí. Daleko více zde svítí slunce. Ustupují mlhy. Rostou zde unikátní rostliny.
- 4000–4800 m n. m. – v tomto pásmu jsou již velmi tvrdé podmínky. Teploty v noci klesají pod bod mrazu a ve dne se šplhají i na 35 °C. Rostou zde jen lišejníky a mechové porosty.
- nad 4800 – nad touto výškou panují již arktické podmínky. Částečně jsou zde ledovce a sníh, vegetace žádná. Ledovce stékají do výšky zhruba 4270 m n. m.
Vrcholový kráter
Vulkán Kibo má vrcholový kráter o průměru 2,4 km s hloubkou až 300 metrů. Nejvyšší bod na okraji kráteru se nazývá Uhuru Peak. Vědci zjistili, že v roce 2003 byla tekutá láva jenom 400 metrů pod špičkou kráteru. I když se žádná nová vulkanická činnost neočekává, přece jenom jsou na místě obavy z toho, že se části hory můžou zřítit. Místní legendy hovoří o činné aktivitě před 170 lety. Dva další zaniklé vulkány jsou Mawenzi (5 149 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Afriky (po Kilimandžáru a Mount Kenya), a vulkán Shira (3962 m n. m.)
Výstupové trasy na Kilimandžáro
K dosažení vrcholu Kilimandžára je možné využít některou z šesti základních tras: Marangu (východní), Mweka (jižní), Umbwe (jižní), Lemosho/Shira (západní), Rongai (severní) a Machame (jižní). Kolem 90 % turistů vystupuje na vrchol po trase Marangu (tzv. trasa Coca-Cola). Jako jediná je vybavena na všech svých stanovištích chatami a noclehárnami. Obvyklý výstup zabere 5–6 dnů. Více o možných trasách výstupu na stránce najdete na stránce Kterou trasou?
Flora na Kilimandžáru
Ve výšce 3300–4000 m n. m. rostou senecie (stromové starčeky), lobélie (lobelky), protei a další rostliny. Senecie dosahují výšky až pěti metrů, což je světový unikát. Takto obrovské exempláře se vyskytují právě jen u afrických pětitisícovek.
Kilimandžáro v kultuře
- Kilimandžáro se vyskytuje v díle Julese Vernea Pět neděl v baloně.
- Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund napsali reportáž o svém výstupu na Kilimandžáro, vyšla knižně pod názvem S československou vlajkou na Kilimandžáro.
- Masiv Kilimandžáro je zmíněn ve vědeckofantastickém románu Roberta A. Heinleina Měsíc je drsná milenka.
- Ian McDonald napsal povídku s názvem Ke Kilimandžáru (anglicky Toward Kilimanjaro).
- Mike Resnick napsal povídku s názvem Kilimandžáro: Bajka o Utopii (anglicky Kilimanjaro: A Fable of Utopia).
- Ray Bradbury napsal povídku s názvem Stroj Kilimandžáro (anglicky The Kilimanjaro Device nebo The Kilimanjaro Machine)
